Preferenční teorie

Dr. Cathrine Hakimová během 90. let formulovala novou teorii vysvětlující a predikující rozhodování žen mezi konkurenčními nároky zaměstnání a rodiny. Ve své preferenční teorii (Hakim 2000, 2003a) se pokouší vysvětlit, proč se ukazatele strategií a rozhodování žen v oblasti práce i nadále (přes výrazné změny v oblasti rovných příležitostí a antidiskriminační legislativě) významně liší od způsobu, jak k svému zaměstnání přistupují muži. Analýzou dostupných výzkumů týkajících se životních cílů, strategií a příběhů žen ve vztahu k zaměstnání od 70tých let do současnosti a vlastním výzkumem na celonárodním vzorku vloženém do omnibusového výzkumu Národního statistického úřadu (UK), dospěla k závěru, že ženy nejsou, na rozdíl od feministických předpokladů, homogenní skupinou, která by se cítila diskriminována druhým pohlavím v možnosti dosažení svých ambic. Teorie Dr. Hakimové předpovídá, že ženy budou i nadále plnit na trhu práce výrazně jiné role než muži.  

Hakimová opřela svou teorii o historickou analýzu i empirické výzkumy a sama ji definovala jako multidisciplinární, orientovanou na budoucí vývoj a aplikovatelnou na všechny moderní společnosti. Monitorování preferencí žen v oblasti životního stylu považuje za klíčové vzhledem k tomu, že oproti jiným sociálním postojům (jakými jsou např. patriarchální hodnoty ve společnosti), se právě tyto preference staly nejdůležitějším faktorem pro předvídání chování žen na trhu práce. Preferenční teorie specifikuje jak k tomuto vývoji v moderních společnostech vlastně došlo. Definuje pět historických změn, které společně přinesly kvalitativní posun v životě žen v bohatých společnostech 21. století, které mají v současnosti takové možnosti volby, které nebyly nikdy dříve dostupné. V minulosti měla možnost si skutečně o svém životě rozhodovat jen malá elitní skupina žen v bohatých nebo dobře situovaných rodinách s liberálními hodnotami. V dnešní moderní společnosti jsou možnosti volby v oblasti práce a rodiny i v jiných otázkách na rozdíl od minulosti otevřeny široké populaci žen.

Nový scénář rozhodování a možností volby žen v 21. století je podmíněn následujícími pěti socio-ekonomickými změnami, jejichž počátek se datuje v převážné míře do druhé poloviny 20. století:

• Revoluce v oblasti antikoncepce, která zhruba od roku 1965 dala sexuálně aktivním ženám poprvé v historii spolehlivý a nezávislý prostředek kontroly nad vlastní plodností. Došlo k často podceňovanému, ale přesto významnému posunu, díky kterému reprodukci přestali mít pod kontrolou muži a stala se doménou žen. Moc nad vlastní plodností způsobila mezi ženami změnu perspektivy a dokonce i psychologickou změnu, která přinesla nový pocit autonomie, odpovědnosti a osobní svobody, které nebylo možné dosáhnout v době, kdy byla antikoncepce kontrolována muži.
• Revoluce rovných příležitostí, která ženám poprvé v historii zajistila rovný přístup do všech typů zaměstnání, pozic i kariérního postupu na trhu práce. V některých případech se agenda rovných příležitostí rozšířila i na pozice ve veřejné sféře obecně. V některých zemích legislativa namířená proti diskriminaci na základě pohlaví překračuje rámec pracovního trhu a upravuje i otázky rovných příležitostí v oblasti bydlení, finančních a dalších veřejných služeb, atd.
• Výrazný nárůst administrativních pracovních míst, která jsou pro ženy mnohem přijatelnější než většina dělnických profesí.
• Růst počtu zaměstnání vhodných pro sekundární živitele, kteří nedávají placené práci takovou prioritu, která by byla na úkor jejich dalším životním zájmům.
• Rostoucí důležitost role osobních postojů, hodnot a preferencí při volbě životního stylu v bohatých, individualizovaných a liberálních moderních společnostech. 

Těchto pět socio-ekonomických změn závisí na konkrétním historickém vývoji té které společnosti. Nejsou automatické a nutně se neprojevují plně ve všech moderních společnostech. Je možné, že se v konkrétní zemi ani neprojeví všechny změny najednou ve stejném období a jejich načasování se může v různých zemích výrazně lišit. Účinky všech těchto pěti změn jsou kumulativní. Jádrem jsou dvě první „revoluce“, ale k tomu, aby byl pro ženy nastaven zcela nový scénář rozhodování a naplno se projevila jejich heterogenita, je zapotřebí kombinace všech pěti faktorů. V západní Evropě, ve Spojených státech a v dalších moderních společnostech tyto změny začaly probíhat zhruba od 60tých let. Jejich tempo se lišilo i v jednotlivých evropských zemích. Silné sociální, kulturní i ekonomické vazby mezi moderními společnostmi ovšem naznačují, že se žádná ze zemí těmto změnám nebude moci v dlouhodobém horizontu vyhnout. Ke všem pěti změnám došlo nejdříve v USA a ve Velké Británii v posledních dvou dekádách 20. století. Proto jsou jakousi hlavní ilustrací budoucího vývoje a důsledků nového scénáře pro ženské strategie v oblasti konfliktu práce a rodiny.

Preference žen týkající se zaměstnání jsou velmi rozmanité. Na základě nejnovějších výzkumů (Hakim 1996, 2000, 2003a) lze ovšem prokázat, že je v situaci, kdy je ženám umožněno se skutečně svobodně rozhodovat, možné přibližně kategorizovat jejich preference do tří ideálních typů životních stylů a to bez ohledu na úroveň jejich vzdělání nebo sociální třídu. Na ženy orientované na domácnost, orientované na zaměstnání a adaptivní (viz tabulka č.1).